Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je forma psychoterapie zaměřující se na změnu myšlení (kognitivních procesů) a chování, které mohou ovlivňovat emocionální stav a psychiku jedince. Tato terapeutická metoda se zakládá na předpokladu, že naše myšlenky, emoce a chování jsou vzájemně propojené a že změna jedné složky může ovlivnit ty ostatní.
Principy kognitivně behaviorální terapie
- Kognitivní prvky: Zaměřuje se na identifikaci a změnu negativních a nežádoucích myšlenkových vzorců a přesvědčení, které mohou vést k emocionálním potížím. Terapeut pomáhá klientovi rozpoznat a nahradit neproduktivní myšlenky novými, realističtějšími a konstruktivními přesvědčeními.
- Behaviorální prvky: Zabývá se chováním a reakcemi jedince na různé situace. Terapeut s klientem pracuje na identifikaci destruktivních vzorců chování a pomáhá mu rozvíjet zdravější a efektivnější způsoby reakce na určité situace.
- Techniky a cvičení: Kognitivně behaviorální terapie často využívá různé techniky a cvičení, jako je například systematické vyhledávání zkreslených myšlenek (takzvané kognitivní zkreslení), práce s emocemi, relaxační techniky nebo postupnou expozici situacím, které vyvolávají úzkost, což klienta postupně učí se s nimi vyrovnávat.
KBT je účinná při léčbě různých psychických poruch, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, fobie, poruchy příjmu potravy a mnoho dalších. Je obecně strukturovaná a současně cílená na konkrétní problémy, což může klientům pomoci rychleji identifikovat a řešit jejich obtíže. Terapeut spolupracuje s klientem na dosažení konkrétních cílů terapie prostřednictvím systematického a interaktivního procesu.
Co se s její pomocí léčí
Může být velmi účinná při léčbě různých psychických obtíží a poruch. Zde je přehled některých nejvážnějších problémů, které mohou být pomocí kognitivně behaviorální terapie úspěšně léčeny.
- Úzkostné poruchy: Generalizovaná úzkostná porucha (GAD), sociální fobie, specifické fobie, panická porucha a obsedantně kompulzivní porucha (OCD).
- Deprese: Ukázala se jako účinná při léčbě mírných až středně těžkých forem deprese.
- Posttraumatická stresová porucha (PTSD): S její pomocí se mohou jedinci učit zvládat traumatické události a snižovat s tím spojené symptomy.
- Poruchy příjmu potravy: Používá se při léčbě poruch příjmu potravy, jako jsou mentální anorexie, bulimie či přejídání.
- Problémy s kontrolou emocí: Může pomoci například lidem, kteří mají obtíže se zvládáním hněvu. .
- Poruchy osobnosti: Určité formy kognitivně behaviorální terapie, jako je třeba dialektická behaviorální terapie (DBT), se využívají kupříkladu u osob s hraniční poruchou osobnosti.
- Stres a zvládání životních změn: Pomáhá jedincům zvládat stresující životní situace a změny.
- Problémy se spánkem: U lidí trpících nespavostí nebo jinými poruchami spánku může pomoci zlepšit kvalitu spánku a spánkové návyky.
KBT je flexibilní a lze ji upravit tak, aby vyhovovala různým individuálním potřebám a problémům. Je efektivní v poskytování nástrojů a strategií, které pomáhají jednotlivcům zvládat obtíže a vést zdravější a kvalitnější život.
Typy kognitivně behaviorální terapie
Zde je přehled některých typů této terapie.
- Kognitivně-emoční behaviorální terapie
- Kognitivně behaviorální hypnoterapie založená na Mindfulness – Tu využívá i Láskyplnost
- Krátká kognitivně behaviorální terapie
- Strukturovaná kognitivně behaviorální terapie
- Trénink inokulace stresu
- Sjednocený protokol
- Terapie morální reorganizace
Vznik
Kognitivně behaviorální terapie (KBT) vznikla v 60. letech 20. století jako kombinace kognitivní terapie a behaviorální terapie. Její vývoj je přičítán několika klíčovým postavám v oblasti psychoterapie
Tou první je Aaron Temkin Beck, který je považován za jednoho z hlavních zakladatelů kognitivní terapie. Ve své práci s depresí zjistil, že myšlenky a interpretace reality mohou hrát klíčovou roli v emocionálních obtížích jedince. Jeho práce a výzkum vedly k vývoji kognitivní terapie, která se později spojila s behaviorální terapií.
Druhou postavou je pak Albert Ellis, který byl dalším významným představitelem v oblasti kognitivních terapií. Přišel s Racionálně emotivní behaviorální terapii (REBT), která se také zaměřovala na vliv myšlení a přesvědčení jedince na jeho emoce a chování.
Kognitivně behaviorální terapie vznikla v důsledku spojení těchto dvou směrů. Kombinací práce s myšlením a chováním jako způsobem terapie psychických problémů. Její vývoj a popularita postupně vedly k tomu, že se stala jedním z hlavních proudů psychoterapie.
Tato terapeutická metoda se od svého vzniku rozšířila do mnoha zemí a terapeutických prostředí, včetně klinické praxe, psychologických poraden, psychiatrických zařízení a dalších míst, kde se poskytuje psychologická péče.